Libri Civitatis CZ/SK

Všichni jsme lidé sedící u klávesnic. Jakákoliv OOC šikana, rasismus, sexismus, reálné vyhrožování nebo toxicita v komunitních kanálech budou okamžitě trestány permanentním vyhnanstvím. Své herní (IC) spory zásadně netahejte do OOC chatu.

Discord slouží výhradně jako technické a komunitní zázemí. Do OOC kanálů je přísně zakázáno psát jakékoliv aktuální herní dění, plány frakcí, politické intriky nebo polohy surovin. Vše, co se stane ve hře, musí zůstat ve hře.

Je přísně zakázáno využívat informace, které jsi získal ty jako hráč mimo hru (např. z Discordu, streamu, OOC chatu, screenshotů v #spectaculum-mundi), ale tvá postava je ve hře nemá jak vědět. Pokud na obrázku uvidíš tajnou skrýš nebo identitu maskovaného lapky, tvá herní postava se to nikdy nedozvěděla.

Je zakázáno hraní nereálných situací, které by obyčejný člověk nezvládl, nebo vnucování RP akcí jiným hráčům bez možnosti obrany (např. omráčení kováře jednou ranou bez šance reagovat). Taktéž sem spadá ignorování strachu o život (Fear RP) – pokud na tebe jako na neurozeného občana míří tři kuše, tvá postava projevuje patřičný strach a nemůže začít klidně tasit zbraň nebo utíkat.

Je přísně zakázáno odpojit se ze hry (Alt+F4, odpojení internetu) během aktivní RP situace, boje, zatýkání stráží nebo přepadení, abys zachránil svou postavu nebo její těžce vydělané groše.

Trestem za porušení je okamžitý permanentní zápis do Smolné knihy (permanentní ban).

Chování, které totálně boří realitu herního světa a logiku civilního života. Spadá sem skákání s koněm z prudkých svahů, pobíhání po rynku v negližé a vykřikování moderních slangových slov („kámo“, „bug“, „admin“). Mluvit se musí výhradně dobově a spisovně či nářečím.

Tvá postava není nesmrtelná. Pokud zemře rukou kata při legální popravě, podlehne morové nákaze, uhoří nebo padne při hardcore střetu, její příběh definitivně končí. Hráč je povinen zapsat její konec do #kniha-nekrologu a může si založit novou postavu s úplně jiným konceptem od nuly. Je přísně zakázáno přenášet majetek staré postavy na novou.

Z důvodu whitelistu a přehlednosti v záznamech je každý občan povinen mít na tomto Discordu nastavené přesně stejné jméno (přezdívku), pod jakým se připojuje do hry přes KCD2MP launcher. Pro herní postavy používejte výhradně reálná jména (např. Jan Okoun, Ota z Pelešic). Hráči s nereálnými jmény postav dostanou kick/ban (např. Killer 69, zabijac3k).

Bůh, církev a víra jsou pevnou součástí každodenního života. Kněz, kazatel, mnich nebo jakýkoliv představitel církve je velevážená osoba s obrovskou autoritou. Tvá postava je povinna před nimi projevovat úctu (sundat klobouk, sklonit hlavu, neposmívat se jim). Neurozený občan (pekař, horník, žebrák) zná své místo a k městským konšelům, šlechtě a rychtáři se chová s absolutní servilitou (oslovování „Milosti“, „Pane rychtáři“).

Dlouhý meč a rytířská zbroj jsou výsadou šlechtického stavu a svobodných pánů. Je nepřípustné, aby po rynku běhal žebrák, prostý rolník, krčmář nebo horník s mečem u pasu. Běžný lid obecný u sebe smí mít pouze nástroje denní potřeby – tesák, dýku, sekeru, řeznický nůž nebo pracovní nářadí. Pokud stráž u neurozeného člověka najde meč, je to považováno za zločin, zbraně jsou zabaveny a dotyčný končí v šatlavě jako podezřelý lapka. Jedinou výjimkou jsou biřici (městská stráž) ve výkonu služby.

Vše, co se nachází pod zemí (zejména stříbrná ruda a drahé kovy), podléhá královskému právu. Horníci a hutníci mají od perkmistra oficiální glejt a povolení v šachtách kutat a rudu zpracovávat. Pokud však horník nebo jakýkoliv jiný občan zatají nález bohaté žíly, pašuje surové stříbro ven z dolů v mošně, pokoutně ho taví doma v peci nebo z něj razí falešné mince (penězkazectví), dopouští se hrdelního zločinu proti koruně.

Trestem za takové spiknutí je nejkrutější smrt – vhození do kotle s vroucím olejem nebo pohřbení zaživa pod šachtu.

Veškerá divoká zvěř (jeleni, srnci, kanci) v lesích patří výhradně panovníkovi nebo místnímu šlechtici. Lov je výsadou nobility. Pokud chudý venkovan nebo zloděj uloví vysokou zvěř, nedopouští se pouhé „krádeže“, ale pytláctví, což je jeden z nejkrutěji trestaných hrdelních zločinů. Trestem za chycení s masem či lapačským okem je bezmilostné oběšení, useknutí ruky nebo vyloupnutí očí. Běžný lid smí lovit pouze drobnou zvěř (zajíce) na vlastním pozemku, pokud mu to pán povolil.

Jakmile večer zazní zvon z věže (zhasínací zvon), ve městě začíná noční klid. Každý poctivý řemeslník a měšťan má být doma za zamčenými dveřmi. Kdo se po západu slunce potlouká uličkami, musí u sebe fyzicky mít rozsvícenou louč nebo lucernu (Právo světla), aby biřici viděli, že neschovává tvář. Každý, kdo chodí v noci po tmě, je automaticky považován za zloděje či vraha, stráž ho bez ptaní zmlátí a vsadí do šatlavy.

Na rynku smí prodávat zboží kdokoliv jako potulný prodejce. Pokud tě však zastaví městská stráž nebo rychtář, musíš být schopen přesvědčivě dokázat legální původ zboží (že maso nepochází z pytláctví a zboží z lupu). Hlavní slovo na trhu mají silné cechy – pokud jim potulný prodejce kazí ceny nebo bere zákazníky, je čistě na rozhodnutí cechovních mistrů nebo rychtáře obce, zda cizince na svém rynku nechají obchodovat, nebo ho z náměstí vyženou za pomoci biřiců.

Dům je nedotknutelný. Pokud někdo násilím vnikne do cizího domu, majitel má plné právo ho na místě zabít jako škodnou a právo stojí za ním. Vyvolávání rvaček, ničení majetku nebo hlučné pitky po nočním zvonu, které ruší sousedy, řeší rychtář okamžitým pranýřem na rynku, pokutou v groších nebo nucenými pracemi v městských příkopech.

Pokud člověk spáchá těžký zločin (vražda, vlastizrada, těžké kacířství) a uteče biřicům do lesů, rychtář nad ním vyhlásí Statut psance. Od té chvíle takový člověk ztrácí veškerá lidská práva. Kdokoliv ho může v lese zabít, okrást nebo udat, aniž by za to byl trestán – naopak, za hlavu psance je vypsaná odměna v groších. Psanec nesmí vstoupit do města, nikdo mu nesmí prodat jídlo ani ho ubytovat.

Pokud v lese nebo uličkách najdeš ztracenou mošnu, zraněného koně nebo skrytou truhlu, věc ti automaticky nepatří. Jsi povinen nález nahlásit rychtáři nebo na radnici. Při předání máš nárok na desátek z hodnoty (10% nálezné). Pokud nález zatajíš a biřici tě s ním chytí, jsi souzen jako sprostý zloděj.

Půda uvnitř křesťanských chrámů, kostelů a klášterů podléhá božskému právu azylu. Městští biřici ani rychtář nesmí zatknout ani fyzicky napadnout nikoho, kdo se ukrývá uvnitř posvátných zdí, dokud církevní autorita azyl nezruší. Pokud však uprchlík azyl poruší (např. v kostele tasí zbraň nebo zaútočí), posvátná půda je znesvěcena, právo azylu okamžitě zaniká a stráž ho může na místě bez milosti popravit.